Celý článek ke stažení zde

Výzkum RAdomíry Gilarové a Sandry Wilson realizovaný ve spolupráci s EMCC Global, se zaměřil na supervizi v oblasti koučování a mentoringu. Zkoumal, co ovlivňuje její vnímání a míru zapojení a jaké jsou dosavadní zkušenosti se supervizí. Dále se věnoval názorům praktiků na četnost a minimální požadavky. Pomocí kvantitativních a kvalitativních metod byla analyzována data od více než 200 respondentů. Výsledky ukazují, že pohled na supervizi se liší podle profesního profilu a zkušeností, vnímaných přínosů, nákladů a dostupnosti kvalifikovaných supervizorů. Studie také pojmenovává překážky, které brání většímu zapojení, a nabízí doporučení, jak supervizi lépe uchopit a podpořit její využívání.

🎯 Co výzkum ukázal?
▪️Supervizi globálně využívá 75 % respondentů.
▪️Praxe je různorodá – individuální, skupinová i kombinovaná, s rozdíly v četnosti a způsobu využití.
▪️Supervize je podhodnocená pro oslavu úspěchů a silných stránek praxe.
▪️Bariéry přetrvávají – např. časová a finanční náročnost, omezená dostupnost kvalifikovaných supervizorů.
▪️Je třeba rozlišovat psychologickou rezistenci od pseudo-rezistence – kdy jde spíše o nedostatek pochopení, podpory nebo příležitostí.

✅ Doporučujeme:
▪️Zviditelnit přínos supervize – jako prostoru pro růst, integraci praxe i oslavu.
▪️Zvýšit dostupnost kvalifikovaných supervizorů – napříč lokalitami i formami.
▪️Naslouchat praktikům – v různých fázích profesního rozvoje a v jejich potřebě autonomie a originality v souladu s profesními standardy.
▪️Podporovat otevřený dialog – o kvalitě, četnosti a smyslu supervize v měnícím se světě.