Často se setkáváme s dotazy typu, proč mám být členem EMCC? Nebo dokonce „vyplatí se“ mi být členem profesní organizace?  Shrnuli jsme hlavní důvody. 

Přihlášení se k profesionalitě

Členové EMCC se členstvím zavazují k dodržování Etického kodexu pro kouče, mentory a supervizory. Dáváte tak najevo nejen klientům, ale i veřejnosti, že vám záleží na etice a profesionalitě vaší práce, že se držíte etického kodexu a dále se rozvíjíte. Už tím se odlišujete a pro řadu klientů toto může být důležité pro rozhodování. Zároveň tím ukazujete, že koučování má profesionální základy a posilujete tak kredibilitu profese, která není u řady lidí příliš vysoká, zejména díky různým pseudokoučům apod.  

Příslušnost ke komunitě 

Členstvím se stáváte součástí komunity lidí s podobnými profesními zájmy, máte možnost učit se, sdílet, rozvíjet se, diskutovat, reflektovat aj. Můžete sdílet své knowhow, obohatit komunitu svými vstupy a příspěvky, napsat článek, připravit recenzi či výtah z článku, koordinovat lokální či zájmovou skupinu a další. 

Jako členové se setkáváme online i osobně, důležitou komunikační platformou je Basecamp, kde můžete pokládat své dotazy, sdílet, nabízet, inspirovat se. Významnou příležitostí k setkávání jsou konference EMCC, klubové večery a neformální setkání členů. 

EMCC je mezinárodní organizace, je tam možnost se zapojit i do mezinárodního dění, ať jde o online setkávání, pravidelné konference či různé pracovní skupiny. 

Zároveň máte právo účastnit se valné hromady, volit a být zvolen do rady EMCC a podílet se tak aktivně na směřování koučování, mentoringu a supervize. 

Možnost účasti na rozvojových aktivitách zdarma nebo za zvýhodněných podmínek

Jako členové máte možnost se účastnit zdarma většiny online akcí pořádaných EMCC CZ & SK i EMCC Global (s výjimkou velkých konferencí). Akce v češtině či slovenštině pořádáme několikrát do roka, workshopy a setkání v angličtině se konají několikrát měsíčně na různá rozvojová témata, například workshopy zaměřené na reflektivní praxi, etiku, supervizi, mentoring, týmové koučování, leadership, práci s týmy, využití AI a řada dalších, to vše vedené zkušenými profesionály. Stačí se jen zaregistrovat. Na placené akce mají členové EMCC obvykle zvýhodněnou cenu.  

Možnost získat podporu pro akreditace 

Členstvím získáváte také možnost podpory pro vaší akreditaci. Můžete se zúčastnit globálních akreditačních výzev, které se konají několikrát do roka a provedou vás ne vždy jednoduchou cestou k získání akreditace kouče a mentora. Využít můžete také lokálních akreditačních workshopů v češtině, které obvykle pořádáme jednou do roka. 

Akreditace není jednorázová meta. Nejde o “diplom na zeď” či papír, jak někdy slýcháme, není to ani cílový bod ve smyslu, teď mám akreditaci a umím vše. Je to ověření vaší profesionality, tedy toho, že svou praxi stavíte na kompetencích a etickém rámci EMCC.  Ať  jste interní nebo externí kouč, mentor, či leader, akreditace potvrzuje, že pracujete v souladu s mezinárodními standardy a že se průběžně rozvíjíte. Akreditaci můžete získat i bez členství v EMCC, proto o ní přemýšlejte v delším časovém horizontu – uděluje se na pět let. Členové EMCC mají navíc podporu při jejím získávání a také zvýhodněnou cenu akreditace.

Možnost přístupu k různým projektům či aktivitám v rámci lokální i globální komunity

Jako členové se můžete zapojit do různých lokálních i globálních projektů, ať „dobročinných“ podporujících udržitelnost v různých podobách či komerčních. 

Můžete si také vymyslet a připravit vlastní projekt či iniciativu spojenou s koučováním nebo mentoringem, získat příspěvek třeba na výzkum v této oblasti apod. 

Další výhody

Mezi další výhody patří například možnost si vytvořit váš medailonek na stránkách EMCC, lokálně i globálně (může být zajímavé třeba pro členy, kteří nemají vlastní web) a oslovit tak klienty, kteří hledají na stránkách profesních organizací. I takoví jsou. 

Členové EMCC CZ & SK mají možnost využívat i koučovnu v centru Prahy, 3 hodiny měsíčně zdarma, další hodiny za drobný poplatek. Ze zkušenosti ji často využívají mimopražstší kolegové a kolegyně pro občasné koučování v Praze či ti, co nemají vlastní prostory a potřebují jen několik hodin měsíčně. 

Kdy nemá členství smysl?   

Členství v EMCC není o tom „zaplatit si levnější akreditaci“, jak se s tím nezřídka setkáváme. Pokud je jediným motivem sleva, pak jde o důvod, který je v rozporu s hodnotami i etikou naší organizace. EMCC stojí na profesionalitě, etickém závazku a také na aktivním přispívání do komunity, at je to jakýmkoliv způsobem (účast na akcích, akctivní zapojení, sdílení apod.). Proto doporučujeme členství  zvážit, začít můžete tím, že si odpovíte na následující otázky: 

• Chci být součástí komunity a sdílet s ostatními?
• Je pro mě důležité přihlásit se k etickému kodexu a profesním standardům?
• Mám zájem  podporovat profesi koučování, mentoringu a supervize, nejen využívat výhody?

Pokud jsou vaše odpovědi spíše směrem k „ne“, pak možná členství v EMCC není tou správnou cestou v tento moment. To se může změnit. 

Pokud zvažujete členství, doporučujeme si ujasnit co vás ke členství vede, co od něj očekáváte a i třeba jak vy sami chcete obohatit komunitu a profesi  koučů/mentorů a supervizorů.

Pokud máte jakékoliv otázky či nejasnosti, kontaktujte nás! Rádi s vámi vše probereme. 

Rada EMCC

The post Proč být (či nebýt) členem EMCC? appeared first on EMCC Czechia & Slovakia.

The post Sborník z konference EMCC CZ&SK 7.11.2024 appeared first on EMCC Czechia & Slovakia.

Kdo je vlastně kouč je poměrně častá otázka. Na networkingových akcích, Linkedinu a mnoha dalších místech se prezentuje řada koučů a kouček (pro zjednodušení budu dál používat pouze „kouč“, mám na mysli kouče i koučky).

Za kouče se často prohlašují ženy, které vyřešily nějakou životní krizi a mají návod pro ostatní, po vzoru „když jsem to zvládla já, zvládne to každý“. Nebo muži deklarující své poslání učinit ostatní šťastnými prostřednictvím finanční nezávislosti. Častí jsou také manažeři, kteří unaveni firemním prostředím odešli na volnou nohu a nabízejí svůj recept na úspěch a vedení lidí. Zkušenosti jsou jejich mantra, ještě lépe doplněná předponou ex a názvem známé korporace, kde působili. Jde však skutečně o kouče, kteří nabízejí koučování dle profesionálních standardů?

Koučování nemá v České republice a na Slovensku jasné právní vymezení, název kouč tak může skutečně používat kdokoliv, s jakýmkoliv přídomkem (např. životní kouč, výživový kouč, sex kouč, kouč životního stylu apod.). A nemusí nutně dělat špatnou práci, jen to třeba nebude koučování, ale třeba poradenství. V textu se dál zaměříme na to, jak poznat a najít kouče – profesionála, tedy takového, který skutečně koučuje.

Co to vlastně je koučování?

Definic koučování je řada, můžeme ho popsat jako metodu sloužící k rozvoji a učení jedince.  Je to specifický dialog dvou lidí – koučovaného a kouče, kdy jednoduše řečeno, kouč klade otázky a koučovaný na ně hledá pro sebe ty správné odpovědi. Výchozím bodem koučování je přesvědčení, že koučovaný má dost schopností, vnitřních zdrojů a vlastního potenciálu, aby si našel pro sebe správnou cestu. Kouč je ten, kdo provází koučovaného procesem hledání jeho vlastního řešení, jeho vlastní cesty či způsobu.  Kouč je zodpovědný za proces, klient za obsah, tedy za to, s čím do koučování přichází, a jak uvádí v život to, co si naplánoval nebo třeba jen uvědomil. Koučování je zaměřené do budoucnosti, podporuje klienta v tom, aby rozšiřoval svoje uvědomění (to, jak vnímá a nahlíží situace, vzorce chování, čeho si všímá…) a posiloval svou zodpovědnost za stav věcí, ze změny, za vlastní život.

V koučování existuje řada různých přístupů, které často vycházejí z principů jednotlivých teorií osobnosti a/nebo jednotlivých terapeutických škol. Proto se i vlastní proces koučování může u různých koučů dost lišit, nicméně základní principy bývají podobné.

Koučování se hodí tam, kde si klient potřebuje najít vlastní cestu k cíli, rozvinout se, posunout v nějaké oblasti (osobnostní, vztahové, pracovní, ale i třeba sportovní), změnit, začít či skončit nějaké chování. Naopak se obvykle nehodí tam, kde je třeba se naučit se něco od základů, např. základ jazyka, hry na hudební nástroj, ale i základy managerských dovedností apod. Tam je vhodnější kurz či mentoring. Koučování také není vhodné pro řešení psychických obtíží, zde je užitečné využít psychoterapie.

Kritéria profesionálního koučování.              

Na začátku shrneme kritéria, která doporučujeme ke zvážení při výběru kouče. Dále je rozvedeme. Jde o absolvování koučovacího výcviku, přihlášení se k etickému kodexu, členství v profesní organizaci, akreditace či certifikace u profesní organizace a také kontinuální profesní rozvoj.

Základním prvkem profesionality je absolvování koučovacího výcviku v rozsahu alespoň 120 hodin (včetně praktických nácviků), což je hranice stanovená ministerstvem školství pro akreditaci koučovacího výcviku.  Mezinárodní organizace požadují pro akreditace výcvikových programů obvykle hodin více (140 – 150 hod). Za víkend ani týden se nedá naučit koučovat. Je to dovednost, kterou je třeba trénovat, reflektovat a postupně kultivovat.  Samozřejmě, v průběhu několika dní se lze naučit základy využití koučovacích otázek např. pro managery či sociální pracovníky. Úroveň výcviků může být velmi různá, za plus lze považovat i akreditaci výcviku některou z mezinárodních profesních organizací sdružujících kouče (EMCC a ICF), ty stojí učí koučovat dle jasně definovaných kompetencí. I řada výcviků jen s akreditací MŠMT nabízí kvalitní a profesionální výuku a naučíte se v nich koučovat.  V současnosti (jaro 2025) probíhá definování profese kouč a brzy budou k dispozici standardy pro profesní zkoušku kouče pod hlavičkou MŠMT.

Profesionální kouč také jasně definuje, jaké etické zásady dodržuje, ideálně, k jakému etickému kodexu se hlásí. To udělá nejsnáze tím, že se stane členem profesní organizace, která má definovaný etický kodex, našem kontextu jde o EMCC, ICF, na Slovensku ještě SAKO. Členství kouče zavazuje k dodržování etického kodexu, zároveň dává klientům možnost si na práci kouče u profesní organizace stěžovat, pokud mají pochybnosti o kvalitě či etice jeho práce. Někteří koučové si vytvářejí svůj vlastní etický kodex, je užitečné prostudovat, zda jsou v něm řešeny základní oblasti – mlčenlivost, řešení případného střetu zájmů a závazek dalšího rozvoje.

Členstvím v profesní organizaci se kouč přihlašuje ke koučovací profesi a s ní spojené profesionalitě. Zavazuje se dodržovat etický kodex, stává se součástí profesní komunity, která má filozofii a hodnoty, ke kterým se členstvím přihlašuje.

Dalším stupněm profesionalizace je tzv. akreditace či certifikace u jedné (či obou) profesních asociací (EMCC a ICF). Jedná se o poměrně komplexní proces, při kterém kouč prokazuje své kompetence, které mají obě organizace velmi dobře definované, své etické přemýšlení, zároveň se zavazuje k dalšímu rozvoji. Přístupy organizací se trochu liší, u EMCC je kladen důraz na reflektivní praxi kouče a supervizi vlastní práce, u ICF jsou kompetence posuzovány experty. Akreditace je možná na různých úrovních (dle zkušeností a úrovně kompetencí kouče),  u EMCC jde o úrovně Foundation, Practitioner, Senior Practitioner či Master Practitioner. I základní úroveň akreditace zajišťuje, že kouč umí uplatňovat základní principy koučování, dodržuje etická pravidla, včetně hranic profese a dále se rozvíjí.  Obdobně je tomu i v ICF, kde koučové získávají certifikaci, a to ve třech úrovních (ACC, PCC a MCC). Seznam členů profesních organizací i akreditovaných či certifikovaných koučů je veřejně dostupný na webových stránkách obou organizací, informace o koučovi si tak lze snadno ověřit.

Ani akreditace či certifikace nejsou „konečnou“. Další vzdělávání, rozvoj, supervize, reflektivní praxe, to vše patří k profesionálnímu koučování. Je tedy i užitečné se prát, jak se kouč dále rozvíjí a zda absolvuje supervize.

Pozor, řada koučů o sobě uvádí, že jsou akreditovaní koučové, protože absolvovali akreditovaný výcvik. To je trochu zavádějící, ano, prošli výcvikem a naplnili závěrečná kritéria hodnocení akreditovaného výcviku, ovšem to neznamená, že oni sami se akreditovali jako koučové. Stejně tak, pokud ve výcviku učí akreditovaní koučové, neznamená to, že samotný výcvik je akreditovaný.  Trochu jiné to může být s pojmem „certifikovaný kouč“, který je také často používán, a to ve smyslu „dostal jsem na konci výcviku certifikát, jsem certifikovaný.“ To je pravda, nicméně už je asi jasné, že není certifikát jako certifikát.

To, že kouč není členem profesní organizace a není akreditovaný, nemusí znamenat, že není kvalitní a profesionální kouč. Jen se to hůře prokazuje a v případě nespokojenosti či etických pochybení se nemá klient kam odvolat. Řada koučů pracuje velmi dobře, a z různých důvodů se nechtějí „sdružovat“. Čili, není problém si vybrat si vybrat kouče bez akreditace či certifikace, jen je třeba se zajímat o jejich vzdělání a řešení etiky práce s klienty.

Při výběru ideálního kouče je užitečné také zohlednit, jak vám kouč sedí lidsky, případně, zda se věnuje tématice, kterou chcete řešit, většina koučů se jistým způsobem specializuje, např. nabízí tzv. medical coaching, sportovní koučink, koučink zaměřený více na osobní či pracovní život, koučink zaměřený na vrcholové managery, vztahový koučink apod.

Specifickým tématem výběru jsou reference na kouče. Při koučování je ovšem důležitý vztah, vzájemné naladění kouče a koučovaného čili reference by neměla být jediným rozhodovacím kritériem. Stejně tak jako délka praxe, i začínající kouč může odvést skvělou práci a zkušený kouč může podlehnout své zaběhané rutině.

Proč si vybírat kouče pracujícího dle profesních standardů?

Řada zájemců o koučování profesionalitu kouče moc neřeší, dají na doporučení či masivní marketing kouče. Mohou tak místo koučování získat různé rady postavené na osobním příběhu, finanční či jiné produkty apod. Riziko představují tzv. koučové, kteří si nejsou vědomi své zodpovědnosti a pouštějí se do intervencí, na které nemají potřebné kompetence. Začnou “koučovat” klienta v krizi či nedobrém psychickém stavu, využívat různé neověřené přístupy či vlastní metody, což může vést k jeho poškození, včetně např. retraumatizace apod. A i když se třeba nestane nic tak závažného, řada lidí má po zásahu kouče amatéra pocit, že selhali, že např. nezvládli aplikovat jeho rady a řídit se jimi. U duševně zdravých lidí to nemusí znamenat nic zásadního, ale u křehčích, méně odolných jedinců, to může mít velmi negativní dopad na psychiku. Kouč profesionál dokáže poměrně rychle rozpoznat, že klient potřebuje jinou službu než koučování, ať je to mentoring nebo psychoterapie, a dokáže ho na ní citlivě nasměrovat.

Využití služeb skutečně profesionálního kouče má řadu výhod, zajištění jisté míry bezpečí a ochrany klienta je jednou z nich. Před výběrem kouče je velmi užitečné se zaměřit na výše uvedené kritéria a dle nich si udělat vlastní obrázek a volbu. Každý profesionálně pracující kouč vám rád zodpoví vaše dotazy, většinou z nich najdete obvykle již zodpovězenou na jeho webových stránkách.

Máte další otázky k výběru kouče? Napište nám, rádi připravíme další článek.

Lenka Šilerová, EMCC EIA Senior Practitioner, Akreditovaná supervizorka, členka Rady EMCC CZ&SK

lenka.silerova@emcc-czsk.eu

The post Jak poznat kouče – profesionála? appeared first on EMCC Czechia & Slovakia.

REGISTRACE ZDE

The post Conference EMCC Global 9. – 10. 6. v Praze appeared first on EMCC Czechia & Slovakia.